Střekov na kolejích
Příští rok to bude 150 let, kdy skrz Střekov jezdí vlaky. Nákladní i ty osobní. V dalším desetiletí dojde ovšem na tzv. pravobřežní trati k zásadní proměně jednoho z klíčových českých železničních tahů.
Správa železnic (SŽ) si ve svých materiálech, které již schválila i Centrální komise Ministerstva dopravy ČR, naplánovala pravobřežní trať modernizovat. Proti tomu by snad člověk nic nenamítal, pokud se ovšem do dokumentu (z června 2022) s názvem Studie proveditelnosti optimalizace trati Kolín - Všetaty - Děčín začteme, už to tak bez námitek a přinejmenším dotazů nebude.
Zdi? Jaké zdi?
Mezi Litoměřicemi a Střekovem prochází trať údolím Porta Bohemica, které se díky svému historickému, botanickému a geologickému významu dostala dokonce do krajského znaku, ovšem zároveň je labský kaňon velmi intenzivní dopravní cestou: silnice I/30 (UL-Lovosice) a II/261 (UL-Litoměřice), dvě železniční tratě (090 a 072), cyklostezka (č. 2 Labská) a pochopitelně Labe jakožto největší plavební cesta v Česku. A protože se svět vyvíjí a ekonomika chce/musí růst, vzrůstá také tlak na dopravní cesty, aby dokázaly nabídnout větší kapacitu pro zboží i lidi. Na Labi se kanál D-O-L nejspíš stavět nebude, ale zboží kaňonem proudí dál. Takový průměrný nákladní vlak má dnes zhruba třicítku vagónů, což nám s lokomotivou dává délku zhruba 350-500 m. Po optimalizaci, která mezi Litoměřicemi a Ústím znamená hlavně upravit oblouky tratě, se do tohoto úseku “vejdou” vlaky o délce až 740 m. Že si to nedokážete představit? Prosím:
Nahoře je vlak ve složení lokomotiva a 30 nákladních vagónů (jezdí dnes), dole pak vlak ve složení lokomotiva a 50 nákladních vagónů (bude jezdit po úpravě trati). Ano, je skoro dvojnásobně dlouhý. (Pozor, u délky vlaku záleží i na celkové hmotnosti, výkonu lokomotivy atd., což ale také znamená, že by se mohly vyskytnout i vlaky o délce až 55 vagónů.) A o něco déle také bude trvat jeho projetí labským kaňonem. A Střekovem.
Aby takto dlouhý vlak nerušil své okolí, naplánovala si SŽ výstavbu protihlukových opatření. Tady bychom mohli jásat, jenže… Protihluková stěna není úplně jednoduchá stavba a ne vždy funguje přesně tak, jak má (své vám o tom řeknou třeba ve Velkých Žernosekách). A hlavně: v labském údolí budou mít velmi extrémní rozměry. Co je tím myšleno? Například u koupaliště v Brné má vzniknout protihluková stěna o celkové délce přes pět kilometrů a v úseku Sebuzín-Církvice téměř dva kilometry. Zakresleny v mapě vypadají protihlukové stěny takto:
No tak sláva, ne? Protihluková stěna odstíní hluk a bude klid. No právě, to tak úplně neplatí. Zvuk (zde spíše hluk) se šíří od stěny jako odražená vlna prostorem dál. Takže v tuto chvíli by měl zpozornět i obyvatel Vaňova na protilehlé straně Labe. Jak to? SŽ totiž ve stejném dokumentu taktně naznačuje, že celá optimalizace trati je doprovodným projektem plánování a stavby VRT. Po zprovoznění zásadního úseku, Krušnohorského tunelu, pro VRT Praha - Drážďany se totiž výrazně navýší počet vlaků v labském údolí. A to poměrně dost.
Každý vagón se počítá, stejně jako metry
Dlouhé vlaky se zhruba padesátkou vagónů budou po dokončení tunelu pod Krušnými horami tvořit většinu veškerého železničního provozu v kaňonu. Posuďte sami v tabulce vpravo, kdy se denní počet souprav z r. 2019 (136, z toho 40 v noci) zvyšuje ve výhledu na téměř dvojnásobek (247 vlaků, z toho čtvrtina v noci). Čistě průměrně tak skrz Střekov může projíždět vlak každých 6 minut (nebo 12, počítáme-li provoz obousměrně). A ano, většina z nich bude nákladních - již nyní tvoří nákladní vlaky mezi 75 a 82% celodenního provozu.
Zdrojem mapových podkladů, kam byly doplněny pouze názvy místních částí, i výše uvedené tabulky je Hluková studie z balíčku Studie proveditelnosti. Odkaz na ni najdete v úvodu textu. Hluková studie obsahuje i tabulku 6.1 (intenzita vlaků).
Mohli jsme mít zastávku. A krásnou! ... ale nebudeme
Když už se do kaňonu Labe hrne taková zátěž, maskovaná vyšším státním zájmem a ekonomickými tlaky nadnárodními (kontejnerová přeprava v rámci celoevropské sítě TEN-T), bylo by na místě zkusit vyměnit zátěž za něco prospěšného, za něco, co lidem může kvalitu života zlepšit, i když hluk to rozhodně nebude. Město Ústí nad Labem mohlo chtít například vybudování vlakové zastávky ve Vaňově. Pamatujete si na povodně 2002 a 2013? Na zoufalé zastavování vlaků na trati? Tak podle strategických dokumentů (třeba tady, s. 361 - PDF má cca 62 MB) je ve Vaňově zastávka už od roku... a jo, vlastně stále není.
Stejně tak mohla mít zastávku i čtvrť Brná. Před 10 lety byla navržena zastávka přímo u koupaliště. V souvislosti se zmíněnou úpravou trati jsme oslovili střekovský obvod, zda někdo za obvod či za město se SŽ vedl, vede či povede jednání kvůli umístění zastávky v Brné. Odpovědělo pouze několik málo zastupitelů, mezi nimi ovšem i Petr Nedvědický (ANO), jenž zastává již druhé volební období (tj. soustavně od r. 2018) post primátora Ústí nad Labem a současně i zastupitele obvodu Střekov. Od podzimu 2022 má navíc v gesci dopravu ve městě. Jeho odpověď byla odzbrojující: "nevedl, nevím o ničem, se SŽ nejednám." Doslova citujeme: Nový požadavek na zřízení zastávek na území Brné či Vaňova zatím město nevzneslo a chceme jej uplatnit v dalším období, kdy dojde k prověření tras VRT ze strany státu, a budeme krajem vyzváni k pokračování jednání o realizaci VRT v Ústí nad Labem. (Zde podotýkáme, že aktuálně se na Krajském úřadě vyřizují námitky, které podali lidé, obce, spolky a další oprávnění podatelé k 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Po jejich vypořádání se proces plánování VRT v Ústeckém kraji posune dále. O VRT v Ústí jsme psali zde.)
Takže se nezlobte, Brná a Vaňove, zastávky nebudou. Zajímavé je, že např. obec Velké Žernoseky si zřízení nové zastávky během nyní plánované rekonstrukce trati se SŽ vyjednala. Čí to asi je "zásluha", si můžete odvodit sami. A ještě dostanete hlukovou zátěž od dlouhých nákladních vlaků. A opěrné zdi na kilometry daleko. (Sem rovněž patří doplnit, že jednání se SŽ z titulu radních vedli M. Hausenblas a E. Outlá (Pro!Ústí) v období druhého pololetí 2020. Od té doby bohužel město o žádných projektech SŽ na území města - podle vyjádření primátora - neví.)
Střekov by se měl začít zajímat
Z výkresů stále stejného dokumentu (odkaz nahoře), který pracuje s celou tratí z Kolína až do Děčína, totiž vyplývá, že z trati 072 na pravém břehu se bude na Střekově oddělovat odbočka na nový železniční most. Ano, SŽ plánuje v Ústí nový železniční most. Navýšení počtu vlaků se totiž nevejde na dvě koleje současného mostu, takže se nyní uvažují dvě varianty: (a) podzemní terminál VRT a tím by teoreticky mohlo dojít na dvoukolejný most mezi střekovským a západním nádražím, nebo (b) nadzemní terminál VRT napomůže stavbě nového čtyřkolejného mostu přes Labe.
A co by tento most znamenal pro dolní Střekov? Ve výřezu z výkresu je vidět nově plánovaná trať (zeleně) vedená skrz nynější garáže, areál stavebnin, nějaký ten bytový dům a třeba zastávku MHD. Demolice? Asi ano. Víte o tom? Asi ne. Myslíte si, že je to hudba daleké budoucnosti a vás už se týkat nebude? Úpravy na trati 072 mají začít s rokem 2025. A že se to myslí vážně, mohou dokázat geodetické práce, které už na Střekově proběhly v loňském roce:
Garáže v ulici Žukovova: tato značka pochází z 29. března 2022, kdy geodeti zaměřili celý prostor kolem trati.
Zbouráme dolní Střekov?
Co z výše napsaného vyplývá? Správa železnic si ze Střekova plánuje velké staveniště: jednak pro rekonstrukci trati do Litoměřic (bez nové zastávky v Brné), jednak během výstavby protihlukových zdí od Církvic po Brnou. A pak tu stále visí nevyřešená otázka nového železničního mostu a souvisejících úprav tratí, které s sebou mohou nést rozsáhlé demolice v oblasti dolního Střekova. A až to bude všechno postavené, na nové trati budou moci jezdit až padesátivagónové vlaky. Ve dne, v noci.
O rozvoji Kramol si pak asi můžeme nechat zdát…
Autor: Jan Musil